Melancholické procházky /
Druhý svazek z čtyřdílného souboru klasických sbírek poezie básníka Ivana Blatného, které vznikaly v průběhu čtyřicátých let minulého století. "Melancholické procházky" přinesly Ivanu Blatnému úspěch v celostátní literární soutěži. Původně se měly jmenovat "Brněnské elegie", auto...
Hlavní autor: | Blatný, Ivan, 1919-1990 |
---|---|
Médium: | Kniha |
Jazyk: | Česky |
Vydáno: |
Brno :
Host :
2019
|
Vydání: | V nakladatelství Host a nakladatelství Druhé město vydání první |
Témata: | |
Konspekt: | 821.162.3-1 |
Štítky: |
Přidat štítek
Žádné štítky neexistují, buďte první, kdo přidá svůj vlastní štítek!
|
Obsah:
- Zatímco krajina se chvěla v mokré kápi
- Teprve k večeru se trošku vyjasnilo
- Tak jdete pomalu po městě dětství, sníte
- Snad jednou, příteli, sám na ulicích Brna
- Anebo uvidíš mé Brno v slunný den
- Líbezná krajino, za plání rozložená
- Na loukách k Jundrovu se obzor zvolna stírá
- Psí víno zrůžoví na zídkách serpentin
- V kotlině Pisárek se začne probouzet
- Pláň se otvírá, když míjíš dlouhou zeď
- Byl krásný letní den. Třpytivé zlato včely
- Znáš dálku? Já ji znám. Na stropě, plném much
- Byl krásný letní den a s přivřenými víčky
- Kdybys tu se mnou šel, viděl bys, co mám rád
- Z náměstí odjíždí skřípavý autobus
- Mlýn plyne pod vodou, v krajinách kolem Brna
- Klen, jasan, habr, buk, ochutnej dnes ta jména
- Šel jsem zas po městě, jež je mi souzeno
- A cirkus odjížděl, naposled ještě hrál
- Nad městem letěly šaškovy střevíce
- Tiše jsem naslouchal, jak vítr hovoří
- Listopad... listopad...
- Zídka se rozpadla, a když ji překročíš
- Na mezi u řeky se modral chrastavec
- Když zvedne zahrada víčka svých pařenišť
- Strom křehne, srká keř, vlaštovky přilétají
- Pramínky z růžice jsou vodní akordy
- Ulice cizích měst! Je jich dnes plný vzduch
- V zahrádkách za mostem se lesknou rýče. Jaro!
- Jsi malíř, mokrý čas, tekuté barvy hrna
- Je září. Na břehu dřímají zralé dýně
- Nad lomem u lesa je holá cementárna
- Seděl jsem ve staré kavárně na Kolišti
- Veliká hostina! Karneval! Pestrý ples!
- Vzduch, čepel stříbrná, na kterou kdosi dých
- Tak svítá, svítává, nad Svitavou je den
- Někdy jsem okouzlen vytáhl z domu paty
- Z hřbitova jede vůz a veze suché věnce
- Petrov je zamlžen a tolikerý dým
- Kouř vlaku dívá se, jak padá krůpěj rosy